HORNICKÝ STAV BUDIŽ VELEBEN
Slavnostně

Pro přehrání hymny klikněte

1. Hornický stav budiž velebený,
hornický stav to je naše slast,
byť postrádal třeba světlo denní,
činí vše jen pro svou drahou vlast.

Refrén: /: Ano, synův všech dolů i všech bání
vlídně ruku k přátelství dej!:/
/: Jen daru měj, jen zdaru měj,
jen zdaru měj hornický stav!:/

2. Neslyšíte zvonku jasné znění,
neslyšíte, klepačka nás zve?
Nuže, bratři, k dolu bez prodlení,
Ať „Zdař Bůh“ zaznívá tam i zde.

Ref.: Ano, synům …

3. A když práce naše dokonána
a dobyt je přebohatý kov,
odměna nám za to budiž dána,
věnec slávy ověnčí náš rov.

Ref.: Ano, synům…

Překlad německé stavovské písně „Der Bergmannsstand sei hoch geehrt“. Autor písně není znám, první výskyt ve zpěbníku „Commersbuch der Wiener Studenten“ je z r. 1880. Pochází od báňských akademiků z Leobenu. (Srv. G. Heilfurth, Das Bergmannslied, Kassel und Basel 1954, s. 606) V rukopisném zpěvníku Josefa Hrabáka t r. 1857 z Banské Štiavnice je zapsána jako třetí pod názvem Bergmannstad. V česko-německém zpěvníku z Příbrami z r. 1895 je uveden na straně dvě český překlad a na straně tři německá verze. Německý text je také v rukopisném zpěvníku Karla Hofticha asi z r. 1860 z Kladenska (Okrs. archiv Kladno sg. J-43). První záznamy jsou asi z ústního podání, kdy byla píseň přeložena do češtiny a kým nevíme. Je možné, že překlad pořídil někdo z báňských akademiků. Mezi horníky byla známa již v devadesátých letech předminulého století. Od prvního tisku v r. 1895 je opět otiskována v dalších hornických zpěvnících a pokládána za hornickou hymnu.