Hornické lidová – Moderato

1. Tluky, tluky tluk,
pro horníka sladký zvuk,
když v podzemní báni
zlato, stříbro shání.
Zdař Bůh zbožně provolá,
pak nesnázi odolá.

2. Tluka, tluky tluk,
na tisíce mlátků hluk,
z couku stříbrného,
z ohně pak rudého,
kov tyzí se vykloní,
líbezně pak zazvoní.
Píseň je zlidovělá báseň „Hornická“ od V.J.Picka, který ji otiskl ve své sbírce básní „Písně, básní svazek IV“, Praha 1856, s. 58. Otištěna byla anonymně v „Horníku“, Kalendáři pro lid hornický na rok 1879 a v „Pražském kalendáři pro lid hornický a hutnický“ pro rok 1883, v příbramských hornických zpěvnících „Hornické písně“ nákl. „Prokopa“ z r. 1915 a ve 4. vyd. „Hornických písní“ z r. 1934. Pod titulem jako lidová z Příbramska ji otiskl Suchý-Fiala v r. 1950 s nápěvem.